A pokračujeme listopadem, měsícem, kdy se filmová sezóna obvykle trochu utiší, abychom mohli načerpat síly před prosincem, kdy studia na nás vytáhnou ten nejtěžší kalibr.
A že se máme koncem roku 2021 na co těšit – třeba nový, černobílý, film s Joaquinem Phoenixem jménem C’mon C’mon a hlavně novinka Paula Thomase Andersona Lecorice Pizza. To jsou moji dva hlavní favorité, a podle prvních ohlasů budou stát za to.
Statistiky – listopad 2021
19 záznamů (-17)
0x pět hvězdiček (-1)
2x odpad! (+1)
7 ČSFD recenzí (+1)
To dobré
No co si budeme nalhávat, tenhle měsíc stál za starou belu. Viděl jsou pouze několik menších filmů kvůli cestování a žádný z nich se nepřehoupl přes tři hvězdy.
Technicky máme jednoho kandidáta se 4*, ale jelikož se jedná o středometrážní výlet kluků z The Lonely Island, tak bychom ho snad ani nemuseli počítat. The Unauthorized Bash Brothers Experience (2019) je malá jednohubka, která pokračuje v tradici sportovních falešných příběhů s Andy Sambergem a jeho kumpány. Na pár minut pobaví, ale baseballové prostředí dle mého neudrží pozornost neamerického publika. Dožeňte raději předešlé tituly téhle bandy pokud jste je ještě neviděli.
Cestování znamená alespoň příležitost vidět něco v letadle, zvládl jsem hned několik filmů během přeletů.
Slaughterhouse Rulez (2018) je malá britská žánrovka, která měla našlápnuto ke kvalitám fenomenálního Attack the Block, ale zůstala někde napůl cesty. Někde mezi mladou dravou a příliš konzervativní komedií.
Batman vs. Teenage Mutant Ninja Turtle (2019) zní jako vysněný cross-over, ale nabídne jenom několik nesmyslných bitek, než se týmy dají očekávaně dohromady. Rozhodně stojí za zmíňku souboj Trhače a Batmana.
America: The Motion Picture (2021) je takovým tím filmem, který může vzniknout jenom kvůli “greenlight-everything” politice Netflixu. Naprosto ujetý a nesmyslný animák, plný násilí na nedotknutelných otcích zakladatelích a hvězdné hlasové obsazení, které se jen tak nevidí.
Dohnal jsem i dva velké filmy letošního roku. Prvním je James Bond v nejnovějším No Time to Die (2021). Důstojné zakončení Craigovy éry, pár dobrých akčních scén (Itálie a zamlžené Norsko), ale jinak celkem zapomenutelný příběh nejslavnějšího agenta. A řekl bych, že i Quantum of Solace mě bavilo více.
Druhým velkým filmem je pravděpodobně King Richard (2021). Dle názvu se opravdu nejedná o nejnovější adaptaci romantické hry ze 16. století, ale jedná se o velký Warner Brothers životopis o otci tenistek Williamsových. V hlavní roli Will Smith. Standard, hraje se na jistotu, film se snaží nikoho neurazit či znesvářit. Smith asi Oskara nedostane, ale svůj nadstandard si uhrál.
A v závěru si povíme o malé minisérii jménem Waco (2018). Pokud jste o příběhu co se odehrál v první polovině 90. let neslyšeli, tak vám doporučuji nezjišťovat si historické události a hned si sežeňte nějaký dokument, nebo rovnou zkuste tenhle mini seriál. Pokud jste zůstali a čtete dál, tak vězte, že vás budou určitě bavit Michael Shannon a Taylor Kitsch v hlavních rolích tohoto neuvěřitelného dobového příběhu. Já se výborně bavil, ačkoliv, druhá polovina v obležení, která by měla být bombastická, se stala spíše nudnou. Dokážu si představit celovečerní film, od nějakého velkého režisérského jména, zabývající se těmito smutnými událostmi.
A ještě bych chtěl rychle zmínit Sidekicks (1992), karate film s Chuckem Norrisem, který jsem úplně zbožňoval jako děcko. A po desítkách let jsem ho znovu našel. Výborná nostalgická vzpomínka, doufám, že se k tomuto snímku ještě rozepíši do více detailů v nějakém jiném blogovém přízpěvku.
To horší
Nejhorší filmy měsíce bohužel reprezentuje český rybníček. Naprosto otřesný Tichý společník (2021) je sprostým úkazem, který váhám nazvývat filmem. Takové to české protrpeníčko.
Jedeme dál s Praho, má lásko (2012). Z názvu se můžete nechat zlákat, že by se mohlo jednat o lokální verzi láskových filmů dedikovaných jiným světovým metropolím. Zapomeňte na Paříž, na New York či Rio. Tohle je Praha, a studentské příběhy jsou rádoby umělecké peklo, které bolí zhruba tak od čtvrté minuty. Krátká stopáž nic nezachraňuje. Rozhodně nečekejte film s Budařem – sám se určitě modlí každý večer, aby se tenhle film ztratil z povrchu zemského.
Dále tu máme zástupce z nekonečné řady českých tupých letních komedií. Matky z letošního roku, je příběhem několika charakterů, všechny s banálními problémy, které vlastně nejsou problémy, ale řešit se musí. A nebojte, nezapomene se ani na typickou česko-filmovou berličku. Nevěra tu je. Prostě ti Češi, to jsou chlípníci jedni nevěrní… alespoň podle českých filmařů.
Posledním snímkem, který tento měsíc zmíním je dokument The Brink (2019). Minulý týden jsem zmiňoval American Dharma, výborný dokument Errola Morrise o kontroverzním Stephenu Bannonovi. Prosím, dejte si raději American Dharma.