Všichni známe Knight Ridera, pamatujeme si ty béčkové filmy a seriály z našeho mládí (80. a 90. léta). Ale kdo si pamatuje Černý přízrak.
Proč nikdo tento film nezná, proč nikdo o tomto filmu nemluví? Proč si připadám, jako jediný člověk v mém okolí, který kdy viděl a miluje Černý přízrak?
Že jste nikdy o tomhle snímku neslyšeli? Tak se hezky usaďte, protože já vám přiblížím nejlepší nejhorší film 80. let. Ale myslí to s námi tak moc upřímně. Píše se rok 1986. Rok, kdy jste mohli vidět v kinech Četu a o rok později si mohli vychutnat Wall Street. Proč zmiňuji zrovna tyto dva zdárně náhodné filmy? Protože úlohu hlavního hrdiny v nich získal tehdy jednadvacetiletý mladíček, syn slavného velkého hollywoodského herce, Charlie Sheen. Oba snímky se staly ikonou 80. let, ale právě v roce 1986 se Charlie Sheen objevil také v hlavní akční roli, ve snímku Černý přízrak (The Wraith).
Tak předehru máme, ale teď už vážně. Co to je?
Přízrak je absolutně jednoznačné béčko. Ocitáme se v Arizoně, na takovém tom typickém maloměstě, kde se nic neděje, kde se místní mládež slézá u místní řeky v plávkách na nafukovacích lehátkách, nebo večer v takové té typické lokální burgrárně, kde jídlo roznáší vnadné dívky na kolečkových bruslích. Postupně se seznamuje s nově příchozím mladíkem, který neváhá a hned letí za místní krasavicí. A nezastaví ho ani výhružný místní gang.
A ten gang je tak krásně archetypální. Gang motorkářů (i když mají auta, ale je pro tyhle frajery nějaké vhodnější české slovo?), kteří si dny zkrášlují nelegálními závody v poušti. Ve stejné době se záhadný závodník v černé kombinéze v ještě černějším záhadném autě objeví ve městě. Postupně vyzve jednotlivé záporáky na závod na pouštních cestách a všechny (spoiler) porazí = zemřou. Náhoda?
Určitě ne. Záhadný mladík v posledním záběru odjíždí z města. Dokončil svou misi.
Teď máte v hlavě tak 15% představu o tomto filmu. Snažím se najít slova, která správně popíši ten mix mezi laciností a upřímností 80. let. Ospalé typické americké maloměsto se téměř stává účastníkem filmu a jeho pouhé dvě, tři lokace jsem si vlastně zamiloval. Skupinka teenagerů a místních pohůnků je tak moc přes čáru, že je prostě radost je sledovat jak jsou nesmyslně naivní či zlí.
Možná je má mysl trochu očerněna (sic) jednou z nejlepších projekcí mého života mnoho let nazpět. Tehdy jsem kamarádům naservíroval tento klenot a oni ho zbaštili i o druhé ráno (či kolik bylo hodin?) a hláškovali se, pili a smáli se po zbytek noci.
Tohle je ten film co musíte vidět a prodiskutovat, nebo se z něj alespoň vypsat někam na těch internetech. Rozhodně tento klenot nepodceňujte a nejděte si ho na nejbližších nosičích.
